Určitě se o tom dočetli nebo doslechli všichni, ať už kuřáci či nekuřáci, především však se toho obávali lidé podnikající v oblasti pohostinství, zejména se to současně se zavedením elektronických evidencí tržeb může finančně citelně dotknout takových podnikatelů v menších městech či dokonce na vesnicích.
Poslanci schválení tohoto zákona obhajují slovy, že to není zákon proti kuřákům, ale zákon proti zlozvyku zvanému kouření.
Kde všude už si kuřáci „nezapálí“:
– od 31. května letošního roku si kuřáci nezapálí nejen v hospodách, barech a kavárnách, ale také na zastávkách veřejné dopravy
– pokud půjdete s dětmi do zoologické zahrady a jste vášnivým kuřákem, můžete doufat, že tam budou mít k dispozici kuřácké prostory, jinak si nezakouříte ani tam
– platí to i pro veškeré školy, ať už jejich vnitřní nebo vnější prostory, samozřejmě i pro školy vysoké, takže vysokoškoláci mohou zapomenout, že jakmile se za nimi zavřou dveře školy, budou si moci hned zapálit cigaretu
– kouření vodních dýmeksi budou regulovat obce veřejnou vyhláškou
– paradoxně elektronickou cigaretu si na zastávce veřejné dopravy zakouřit nemůžete, v kavárně ano
– jediní, koho se tento zákon nedotkne, jsou lidé ve výkonu trestu, tam ani protikuřácký zákon „nedosáhne“.
Poslanci se hájí, že tento zákon musel projít, hlavně díky ochraně zdraví, což je samozřejmě pravda, nejen, že zdravotní onemocnění, jako např. respirační nemoci, kardiovaskulární choroby až po rakovinu plic si způsobuje kuřák sám, ale vystavuje stejným nemocem i „pasivní“ kuřáky, kteří vyznávají zdravý životní styl, žijí zdravě, ale jsou „nuceni“ např. při posezení v kavárně pasivně kouřit.
Jen je dobré se zamyslet, kam postupem času dospějeme, pokud budou podobné zákony pokračovat – zákaz vycházení po 22 hodině, např. kvůli vysoké noční kriminalitě, hlavně ve velkých městech apod., podobných zákonů bude přibývat, příkladem je tento zákon, kde to není o kouření, ale spíše o svobodě a svobodné vůli člověka.
Tudíž ti lidé, kteří tak vehementně byli pro protikuřácký zákon se jednoho dne nemohou divit, až budou„muset jezdit autem jen v nezbytně nutných případech“, protože je např. hodně dopravních nehod.